Růst světové ekonomiky se zpomaluje a může vyústit v synchronizovanou recesi.

Mezinárodní měnový fond (MMF) loni v říjnu předpověděl, že světová ekonomika poroste v roce 2022 o 4,9 %. Po téměř dvou letech poznamenaných pandemií to bylo vítané znamení postupného návratu k normálu.MMF ve své pololetní zprávě uvedl několik optimistických poznámek a poukázal na to, že zatímco pandemie pokračovala, pokračovalo – i když nerovnoměrně napříč regiony – hospodářské oživení.

Jen o šest měsíců později MMF revidoval své předpovědi: ne, řekl, letos ekonomika poroste pouze na 3,6 %.Snížení – o 1,3 bodu méně, než se původně předpokládalo a jedno z největších od počátku století fondu – bylo z velké části (nepřekvapivě) způsobeno válkou na Ukrajině.

„Ekonomické dopady války se šíří široko daleko – jako seismické vlny, které vycházejí z epicentra zemětřesení – především prostřednictvím komoditních trhů, obchodu a finančních vazeb,“ napsal ředitel výzkumu Pierre-Olivier Gourinchas v listu předmluva k dubnovému vydání Světového ekonomického výhledu.„Protože Rusko je významným dodavatelem ropy, plynu a kovů a spolu s Ukrajinou i pšenice a kukuřice, současný a očekávaný pokles nabídky těchto komodit již vyhnal jejich ceny prudce nahoru.Nejvíce je postižena Evropa, Kavkaz a Střední Asie, Střední východ a severní Afrika a subsaharská Afrika.Zvýšení cen potravin a pohonných hmot poškodí celosvětově domácnosti s nižšími příjmy – včetně Ameriky a Asie.

Je pravda, že díky geopolitickému a obchodnímu napětí se světová ekonomika již před válkou a pandemií pohybovala po sestupné trajektorii.V roce 2019, jen pár měsíců předtím, než Covid-19 změnil život, jak jsme ho znali, varovala výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgieva: „Před dvěma lety byla globální ekonomika v synchronizovaném vzestupu.Měřeno HDP, téměř 75 % světa zrychlovalo.Dnes se ještě větší část světové ekonomiky pohybuje synchronizovaně.Ale bohužel, tentokrát se růst zpomaluje.Abychom byli přesní, v roce 2019 očekáváme pomalejší růst v téměř 90 % světa.“

Hospodářský pokles vždy zasáhl některé lidi tvrději než jiné, ale tuto nerovnost ještě prohloubila pandemie.Nerovnosti se prohlubují jak v rámci vyspělých, tak rozvíjejících se zemí a regionů.

MMF zkoumal ekonomickou výkonnost ve vyspělých zemích za posledních několik desetiletí a zjistil, že subnárodní rozdíly od konce 80. let narůstají.Tyto rozdíly v HDP na hlavu jsou trvalé, postupem času se zvětšují a mohou být dokonce větší než rozdíly mezi zeměmi.

Pokud jde o ekonomiky v chudších regionech, všechny vykazují podobné vlastnosti, které je v případě krize značně znevýhodňují.Bývají venkovští, méně vzdělaní a specializovaní v tradičních sektorech, jako je zemědělství, výroba a těžba, zatímco vyspělé země jsou obvykle více městské, vzdělané a specializované na sektory služeb s vysokým růstem produktivity, jako jsou informační technologie, finance a komunikace.Přizpůsobení se nepříznivým šokům je pomalejší a má dlouhodobější negativní dopady na ekonomickou výkonnost, čímž přeplňuje důsledek dalších nežádoucích efektů od vysoké nezaměstnanosti a sníženého pocitu osobní pohody.Pandemie a celosvětová potravinová krize vyvolaná válkou na Ukrajině jsou toho jasným důkazem.